Vratké evropské základy

BERLÍN – Pomalu se šíří zvěsti – dokonce i v Německu –, že finanční krize by mohla zničit celý projekt evropského sjednocení, protože docela nelítostně odhaluje slabé stránky eurozóny a její konstrukce. Tyto slabiny nejsou ani tak finanční či hospodářské jako spíše politické.

Maastrichtská smlouva založila měnovou unii, ale politická unie, která je nezbytnou podmínkou úspěchu společné měny, zůstala pouhým slibem. Euro a země, které ho zavedly, dnes za to platí. Eurozóna nyní spočívá na vratkém základě v podobě konfederace států, které jsou věrné měnové unii, ale současně si chtějí zachovat fiskální suverenitu. Takové uspořádání v době krize nemůže fungovat.

Na počátku krize, tedy v letech 2007-2008, se daly zásadní vady eurozóny napravit, kdyby Německo bývalo ochotno podpořit společnou evropskou reakci na krizi. Němečtí činitelé však dali přednost zachování národní nadřazenosti – a tedy konfederativnímu přístupu k Evropě.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To continue reading, please log in or register now. After entering your email, you'll have access to two free articles every month. For unlimited access to Project Syndicate, subscribe now.

required

By proceeding, you are agreeing to our Terms and Conditions.

Log in

http://prosyn.org/6RXaiyo/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.