Ruská otázka Evropy

BRUSEL – Přítel, nebo nepřítel, anebo cosi znepokojivě uprostřed? Tuto otázku si klade Evropa ohledně Ruska a Rusko ohledně nově průbojné Evropy. Příklon prezidenta Vladimíra Putina k Dmitriji Medveděvovi, předsedovi plynárenské společnosti Gazprom, která čím dál pevněji svírá energetické dodávky do Evropy, tuto otázku posouvá do ještě ostřejšího světla.

Vztahy mezi Evropou a Ruskem se zhoršují už několik let, ale kdysi zvládnutelné ekonomické otázky, včetně energie, teď zjitřují mnohem vrtkavější politické neshody. Hrozí ovzduší neskrývaného nepřátelství, s potenciálně vyšší cenou než během nejhlubší krize studené války.

Nejzřetelnějším a nejbezprostřednějším ohniskem sporu je Kosovo. Je pravděpodobné, že zkraje příštího roku většina členských států Evropské unie uzná enklávu albánské většiny na jižním okraji Srbska za nezávislý stát. To nesporně rozvášní nejen Srbsko, ale i Kreml.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To read this article from our archive, please log in or register now. After entering your email, you'll have access to two free articles from our archive every month. For unlimited access to Project Syndicate, subscribe now.

required

By proceeding, you agree to our Terms of Service and Privacy Policy, which describes the personal data we collect and how we use it.

Log in

http://prosyn.org/zzMKEDP/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.