Mark Weber

Rostoucí globální role Evropy

BRUSEL – Dvacet let po pádu Berlínské zdi a skončení studené války zůstávají kontury světového uspořádání nedotvořené. Dva „megatrendy“ se však zdají zřejmé: nejširší a nejhlubší vlna globalizace, jakou kdy svět zažil, a vzestup nových světových hráčů z Asie i odjinud. Kromě toho slyšíme stále hlasitější volání po efektivnější globální koordinaci při plnění obrovských úkolů naší éry. V době, kdy Lisabonská smlouva vstupuje v platnost, je Evropská unie podle mého názoru jedinečně uzpůsobena k tomu, aby na sebe vzala zodpovědnost spojenou s vedením.

Asii a Evropě ekonomická globalizace prospěla. Dynamické asijské ekonomiky zásobují svět a pozoruhodný hospodářský růst Asie pozvedl miliony lidí z chudoby a vytvořil významné nové příležitosti k investicím a prosperitě. To pomohlo velkým státům, jako jsou Čína nebo Indie, sebevědomě se prosadit mezi globální mocnosti. Evropa zase využila globalizace k tomu, aby upevnila své postavení významné světové ekonomiky a obchodního partnera.

Globalizace však také zvyšuje konkurenci a odhaluje slabiny. Po celém světě se zaměstnanci strachují o pracovní místa a mají pocit, že je ekonomické změny obešly. Hospodářská krize posílila vnímání negativních stránek globalizace. V důsledku toho vyžaduje naše vzájemná hospodářská závislost pečlivou koordinaci nejen v nadcházejících týdnech, ale zejména v dlouhodobějším výhledu.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To read this article from our archive, please log in or register now. After entering your email, you'll have access to two free articles from our archive every month. For unlimited access to Project Syndicate, subscribe now.

required

By proceeding, you agree to our Terms of Service and Privacy Policy, which describes the personal data we collect and how we use it.

Log in

http://prosyn.org/4Pt9Jyc/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.