Vládní koalice kancléře Schrödera si taktak zajistila potřebnou podporu německého Bundestagu pro vyslání německých vojáků do kampaně proti mezinárodnímu terorismu. Hlasování jistě provázely zvlástní okolnosti, ovsem snaha, jíž nejuznávanějsí a nejmocnějsí politik země vynaložil na získání podpory německého parlamentu (a jeho koaličních partnerů, Strany zelených), by měla být varováním ostatním západním vládám, aby při účasti v náročné, dlouholeté kampani proti zosnovatelům a vykonavatelům mezinárodního terorismu nezapomínaly na svou veřejnost.
V prvních týdnech po útocích na Světové obchodní středisko a Pentagon si evropské vlády byly podporou svých občanů naprosto jisty. Situace se změnila, když Spojené státy začaly s bombovými útoky proti Tálibánu; pochybnosti o uvážlivosti americké vojenské akce se mísily s pocity nechuti při pohledu na to, jak supermoderní velmoc drtí zemi na úrovni středověku, zdevastovanou desetiletími války. Sotva ale americká strategie začala přináset své ovoce, pochyby Evropanů opadly. Určitě se ale znovu objeví, až vzpomínky na útoky z 11. září vyblednou a snaha vymýtit terorismus se ocitne před novými problémy, překážkami a obtížnými rozhodnutími či případně až si vyžádá riskantní vojenskou akci někde jinde.
Americká vláda naopak nemá sebemensí problém udržovat podporu americké veřejnosti. Američany útok proti jejich velebené nezranitelnosti tak sokoval a rozlítil, že jsou rozhodnuti pachatele hledat vsemi prostředky, které mají k dispozici. Prezident Bush si toto předsevzetí vzal za svou hlavní prioritu: dokud bude v Bílém domě, nesleví z honby za teroristy ani on, ani jeho národ.
Vládní koalice kancléře Schrödera si taktak zajistila potřebnou podporu německého Bundestagu pro vyslání německých vojáků do kampaně proti mezinárodnímu terorismu. Hlasování jistě provázely zvlástní okolnosti, ovsem snaha, jíž nejuznávanějsí a nejmocnějsí politik země vynaložil na získání podpory německého parlamentu (a jeho koaličních partnerů, Strany zelených), by měla být varováním ostatním západním vládám, aby při účasti v náročné, dlouholeté kampani proti zosnovatelům a vykonavatelům mezinárodního terorismu nezapomínaly na svou veřejnost.
V prvních týdnech po útocích na Světové obchodní středisko a Pentagon si evropské vlády byly podporou svých občanů naprosto jisty. Situace se změnila, když Spojené státy začaly s bombovými útoky proti Tálibánu; pochybnosti o uvážlivosti americké vojenské akce se mísily s pocity nechuti při pohledu na to, jak supermoderní velmoc drtí zemi na úrovni středověku, zdevastovanou desetiletími války. Sotva ale americká strategie začala přináset své ovoce, pochyby Evropanů opadly. Určitě se ale znovu objeví, až vzpomínky na útoky z 11. září vyblednou a snaha vymýtit terorismus se ocitne před novými problémy, překážkami a obtížnými rozhodnutími či případně až si vyžádá riskantní vojenskou akci někde jinde.
Americká vláda naopak nemá sebemensí problém udržovat podporu americké veřejnosti. Američany útok proti jejich velebené nezranitelnosti tak sokoval a rozlítil, že jsou rozhodnuti pachatele hledat vsemi prostředky, které mají k dispozici. Prezident Bush si toto předsevzetí vzal za svou hlavní prioritu: dokud bude v Bílém domě, nesleví z honby za teroristy ani on, ani jeho národ.