0

Paradoxní parlament Evropy

Co poslanci Evropského parlamentu (EP) vlastně dělají? Většina ze zhruba 375 milionů lidí s právem hlasovat v evropských volbách 4. až 7. června o tom má pravděpodobně jen mlhavou představu a někteří vůbec žádnou, což vysvětluje, proč volební účast napříč Evropskou unií bude zřejmě katastrofálně nízká. Když se před třiceti lety uskutečnily první volby do EP, hlasovaly téměř dvě třetiny voličů, ale postupem let účast setrvale klesala. Letos může být 30%.

Evropští politici jsou vesměs hrdí jak na EU, tak na způsob, jímž se dosud rozrůstala a prohlubovala. Avšak právě narůstající složitost EU je rovněž jádrem ochabujícího nadšení voličů, takže jejich lhostejnost je důvodem k vážnému znepokojení.

Samotné evropské volby jsou kuriózní a neuspokojivé; neexistují žádné zřejmé celounijní problémy, u nichž by lidé mohli hlasovat pro anebo proti, a vzhledem k tomu, že průměrná voličská základna poslance EP čítá přes půl milionu lidí, nejsou volby ani testem osobní popularity. Ve většině míst Evropy budou volby příležitostí k protestním hlasům v národních otázkách.

Na výsledku těchto voleb však paradoxně velmi záleží. Počet křesel, jež získají socialisté a středopravé strany, pravděpodobně ovlivní složení příští Evropské komise – a tedy politickou agendu EU do roku 2014.