Evropští neevropští Evropané

Národní státy se budují na základě etnické a územní jednoty a jejich dějiny a politický vývoj jsou založeny na smyslu pro kolektivní identitu. Impéria pak vznikají ve chvíli, kdy nějaká národní skupina pokládá svou existenci uvnitř územních hranic za riskantní nebo neúčinnou a zahájí silovou expanzi, kterou obvykle doprovází rozsáhlé násilí.

Západní Evropa nalezla další cestu pro svůj rozvoj teprve po druhé světové válce, kdy hitlerismus zůstal minulostí, avšak stalinismus představoval velice přítomnou hrozbu. Západoevropští intelektuálové si uvědomili, že nacionalismus i imperialismus jsou jako přístupy k budování státu nepřijatelné a že evropská stabilita vyžaduje svazek národů, který by se mohl a měl rozšiřovat, ale nikdy by se neproměnil v impérium.

Politická elita západní Evropy si tento postoj rychle osvojila a rozhodnou měrou k němu přispělo také „euroatlantické“ politické myšlení Ameriky v kombinaci s Marshallovým plánem. Římské smlouvy spolu se založením Rady Evropy ztělesňovaly právní, hospodářský, politický – ale zejména filozofický – průlom.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To read this article from our archive, please log in or register now. After entering your email, you'll have access to two free articles every month. For unlimited access to Project Syndicate, subscribe now.

required

By proceeding, you agree to our Terms of Service and Privacy Policy, which describes the personal data we collect and how we use it.

Log in

http://prosyn.org/ulpvog7/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.