Destabilizující Pakt stability

Evropský pakt stability a růstu je ohrožen jako nikdy předtím. I předseda Evropské komise Romano Prodi o něm dnes tvrdí, že je ,,stupidní". V mnoha směrech se ostatně asi nemýlí.

Loni v létě, jakmile bylo jisté, že by rostoucí rozpočtový schodek Německa mohl přesáhnout Paktem stability určený strop, kancléř Schröder raději odložil daňový škrt, který již oznámil, než aby snížil veřejné výdaje. Francouzská vláda, která rozhodně nemíní omezovat svůj přebujelý veřejný sektor, ukazuje Paktu stability a jeho vymahačům v Evropské komisi dlouhý nos a prohlašuje, že má ,,jiné priority" než plnit podmínky tohoto paktu. Otázkou teď je, zda a na jak dlouho dokáže Pakt stability přežít odpor dvou největších ekonomik EU.

Pakt stability se zrodil po dlouhém období (část sedmdesátých let, celá osmdesátá léta a větší část let devadesátých), během něhož řada evropských zemí přišla o kontrolu nad svou fiskální bilancí. Původně měl Pakt stability za cíl přinutit země, které se ucházely o členství v Evropské měnové unii, aby své rozpočty dostaly do rovnováhy a aby radikálně snížily předlužení. Teď však vycházejí najevo jeho trhliny.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To read this article from our archive, please log in or register now. After entering your email, you'll have access to two free articles from our archive every month. For unlimited access to Project Syndicate, subscribe now.

required

By proceeding, you agree to our Terms of Service and Privacy Policy, which describes the personal data we collect and how we use it.

Log in

http://prosyn.org/X78VHjP/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.