0

Kotva evropské stability

FRANKFURT – Ve věku necelých deseti let je euro podle všech měřítek mladou měnou. Přesto se pro téměř 320 milionů lidí v 15 evropských zemích stalo realitou každodenního života. A ve světle výkonu eura během letošní globální finanční krize nemohou ani jeho nejsilnější kritici popřít, že tato měna zaznamenává oslnivý úspěch.

Uplynulé léto se miliony turistů vyhnuly nutnosti platit nepříjemné a vysoké poplatky za výměnu peněz. Ještě větší hospodářský význam však mají výhody pro obchod a investice, které vyplývají z absence kurzových rizik uvnitř eurozóny. Společná měna je pro členské státy eurozóny završením jednotného trhu.

Od roku 1999 zažili členové Evropské měnové unie (EMU) řadu těžkých vnějších šoků: zvýšení ceny za barel ropy z přibližně 10 na 150 dolarů, kolaps akciových trhů po splasknutí bubliny internetových firem, šířící se riziko terorismu po 11. září 2001 a dvě války. Od loňského léta pak zhroucení amerického trhu s podřadnými hypotékami vyvolává na finančních trzích turbulence, jejichž konec není na dohled.

Na základě předchozích zkušeností s národními měnami mohli Evropané očekávat, že kterýkoliv z těchto šoků vyvolá na měnových trzích těžkou krizi. Není obtížné si představit, co by se během nedávné krize na finančních trzích bývalo stalo, kdyby země eurozóny dosud používaly příslušné národní měny: obrovské spekulace proti některým měnám, silné intervence centrálních bank a nakonec kolaps paritního systému.