0

Evropa na vedlejší koleji

MADRID – Reforma globálního hospodářského řízení stále silně bliká na radarových obrazovkách politiků, avšak existuje pramálo důkazů, že Evropská unie zvolila dopředu hledící nebo soudržný přístup k novým formám, které se skupina G-20 zavázala vytvořit.

Skupina G-20, jejíž příští summit se uskuteční v listopadu v Jižní Koreji, přislíbila, že multilaterální spolupráce a vzájemná provázanost vyvedou svět z krize. Většina evropských politik však duchu těchto závazků příliš neodpovídá. EU sice nezavedla drastické kvóty a cla, avšak silný „protekcionismus za hranicemi“ se vynořil ve formě dotací, sanací, příkazů typu „kupujte domácí zboží“ a nových omezení přímých zahraničních investic. Nezávislá monitorovací iniciativa Global Trade Alert identifikovala více než 300 nových protekcionistických opatření zavedených členy G-20.

Od loňského slibu skupiny G-20, že se posune směrem k uzavření kola jednání o globálním obchodu z Dauhá, neučinila EU žádný praktický krok, aby tohoto cíle dosáhla. Odmítla zavést opatření, která měla zdokonalit pravidla OECD ve smyslu uvolnění investičních toků, a nová Evropská komise vedená José Manuelem Barrosem čítá menší počet protržně orientovaných členů než Barrosův první tým. Zdá se, že většina komisařů dnes prosazuje uvolnění pravidel státní pomoci kvůli financování investic do výzkumu a vývoje, takže i když jsme nebyli svědky otevřené demontáže jednotného trhu, rozhodně se tento trh neposouvá vpřed.

Evropské vlády navíc využívají skupinu G-20 nesmírně účelovým způsobem, když největší podíl prostředků na sanace dohodnutý pod hlavičkou G-20 putoval do středněpříjmových států v Evropě nebo jejím okolí. Nejenže má EU ve skupině G-20 nepřiměřeně vysoké zastoupení, ale také se zdá, že této platformy využívá jako prostředku k získání přístupu k mimořádným fondům za účelem dalšího prosazování vlastních zájmů, nikoliv jako upřímného kroku směrem k širší a vyváženější multilaterální spolupráci.