Evropa po Kosovu

Válka v Kosovu by měla přinutit Evropskou unii, aby přehodnotila svou budoucnost. Nová komise v čele s Romanem Prodim by se měla chopit šance a proměnit Evropskou unii z instituce hledící do sebe a utápějící se v ekonomických otázkách na jeden velký celoevropský politický projekt.

„Návrat do Evropy“ bylo ústřední heslo všech pokojných revolucí, které se před deseti lety odehrály ve střední Evropě. Nová unifikace Evropy měla překonat dědictví Jalty a zajistit mír, bezpečí, demokracii a rozvoj. Myšlenka „návratu“ se opírala především o idealizovanou vizi Evropy společných hodnot a dědictví; jeho konkrétní podoba však měla směřovat k připojení se k procesu evropské integrace, která se v západní části kontinentu stala úspěšnou skutečností.

Avšak Západ nebyl na podobnou revoluční výzvu vůbec dobře připraven. Postoj západních zemí vůči svým východním sousedům zůstal dvojsmyslný. Na jedné straně Evropská unie ‚unifikaci Evropy‘ nahlas podporuje, což dokazuje celá řada chvályhodných iniciativ a projektů s aspirujícími zeměmi, např. program PHARE, Evropská banka pro obnovu a rozvoj, či asociační dohody vedoucí k pomalému, ale vytrvalému upevňování vztahů mezi EU a kandidátskými zeměmi.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To access our archive, please log in or register now and read two articles from our archive every month for free. For unlimited access to our archive, as well as to the unrivaled analysis of PS On Point, subscribe now.

required

By proceeding, you agree to our Terms of Service and Privacy Policy, which describes the personal data we collect and how we use it.

Log in

http://prosyn.org/0yNEiW0/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.