7

Evropská koncovka se snadnými penězi

MNICHOV – Euro přineslo do Evropy krizi platební bilance, stejně jako to ve 20. letech učinil zlatý standard. Mezi oběma epizodami existuje v podstatě jediný rozdíl: během současné krize byly a jsou k dispozici obrovské mezinárodní záchranné balíky.

Tyto záchranné balíky zmírnily finanční tíseň eurozóny, avšak za vysokou cenu. Nejenže umožnily investorům vyhnout se nutnosti zaplatit za vlastní špatná rozhodnutí, ale poskytly také nadhodnoceným jihoevropským zemím příležitost odložit reálné znehodnocení formou snížení relativních cen zboží. To je nezbytné k obnovení konkurenceschopnosti, kterou zničily první roky eura, kdy tato měna způsobila nadměrnou inflaci.

Pro země, jako jsou Řecko, Portugalsko nebo Španělsko, by opětovné získání konkurenceschopnosti skutečně vyžadovalo snížení cen vlastních produktů oproti zbytku eurozóny zhruba o 30% v porovnání se začátkem krize. Itálie pravděpodobně potřebuje snížit své relativní ceny o 10-15%. Portugalsko a Itálie však dosud nedosáhly žádného „reálného znehodnocení“, zatímco relativní ceny v Řecku a Španělsku klesly pouze o 8%, respektive o 6%.

Není bez zajímavosti, že ze všech zemí postižených krizí se pouze Irsku podařilo tuto krizi překonat. Důvod je zřejmý: jeho bublina praskla už na konci roku 2006, kdy ještě nebyly k dispozici záchranné fondy. Irsko zůstalo samo, takže nemělo jinou možnost než zavést rozsáhlá úsporná opatření a snížit ceny svých produktů oproti jiným zemím eurozóny o 13%, počítáno mezi maximem a minimem. Míra nezaměstnanosti v Irsku dnes dramaticky klesá a jeho výrobní sektor vzkvétá.