4

Nejistá nová norma v Evropě

LONDÝN – Před deseti lety vstoupilo deset zemí do Evropské unie. Dnes jsou Česká republika, Estonsko, Kypr, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Malta, Polsko, Slovensko a Slovinsko všeobecně uznávány jako plně integrované evropské země. Mimořádné politické přerody, které v roce 1989 uvedl do pohybu pád Berlínské zdi, spolu se všedním a vleklým přístupovým procesem, jenž poté následoval, vytvořily tuto novou normu – normu, která je v podstatě zbavená politických a ekonomických pokřivení studené války.

Nyní se touto cestou vydává Ukrajina – bez příslibu plného členství. U příležitosti zmíněného výročí, kdy se na evropský kontinent znovu snáší éra geopolitického napětí, bychom si měli připomenout, co tato nová norma znamenala pro země, jež před deseti lety vstoupily do EU – a co by mohla znamenat pro Ukrajinu.

Evropský „chybějící střed“, který vykrojila železná opona, se podařilo obnovit. Obchod v regionu vzkvétá a přirozeně tíhne k EU coby největšímu světovému trhu. Investice proudí opačným směrem, ze zemí bohatých na kapitál do zemí chudých na kapitál, jak předpovídá ekonomická teorie.

Srovnání Polska a Ukrajiny podtrhuje rozdíl daný členstvím v EU. V roce 1989 vykazovaly Polsko a Ukrajina přibližně stejnou životní úroveň; dnes jsou Poláci třikrát bohatší. Příjmová propast mezi Polskem a západní Evropou je dnes nižší než kdykoliv od roku 1500.