0

Jak ukončit tichou rusko-evropskou válku

Mezi vládami Ruska a Evropské unie je poslední dobou málo vzájemné důvěry. Na nedávné parlamentní i prezidentské volby v Rusku evropští politici pohlíželi skepticky. Diplomatické vztahy mezi Británií a Kremlem jsou na nejnižší úrovni už od doby, kdy byl roku 2006 v Londýně zavražděn kritik ruské vlády Alexandr Litveněnko – údajně rukou ruského agenta.

Taková nedůvěra představuje zjevné riziko pro obchod a investice mezi Ruskem a EU. Obchod Ruska s EU od ledna do srpna 2007 dosáhl 173,3 miliard dolarů čili 51,6% jeho obratu zahraničního obchodu. Víc než polovina ruského zboží se prodá v Evropě a dva z trojice jeho největších obchodních partnerů jsou evropské země: Německo s obratem ve výši 31,9 miliardy dolarů a Nizozemsko s 28,3 miliardy.

Obdobně platí, že evropské země tvoří 75% přímých investic do Ruska. První v žebříčku je Británie, která v první půli roku 2007 do Ruska nalila 15 miliard dolarů, navzdory tehdejší Litviněnkově kauze a odvetnému vyhoštění diplomatů.

Objem zahraničních investic ale vzhledem k potřebám Ruska nestačí, neboť tamní ekonomika je nevyvážená. Víc než polovinu ruských exportů tvoří ropa a plyn a zbytek jsou především chemikálie a zemědělské produkty. Hlavním ruským zdrojem použitelným k rozvoji společnosti založené na informacích jsou petrodolary. Země EU budou nadále požadovat energii a sibiřská ložiska nejsou ani zdaleka vyčerpaná.