0

Skoncujme s mýtem národního státu

NEW YORK – Letos na podzim se tisíce vysokoškoláků budou učit o mýtu předestíraném jako fakt. Jde o mýtus, který přispěl k rozdmýchání válek a může brzdit hledání východisek z největších světových problémů. Třebaže původ tohoto mýtu je nezřetelný, věda prokázala jeho nepravdivost a globalizovaný svět jej činí anachronickým. Hovořím o národním státu.

Mýtus národního státu spojuje dvě ideje, jednu konkrétní, stát, a jednu mlhavou, národ. Užitečnost státu je jasná. Jde o nezbytný organizační prvek, který lidem umožňuje dát dohromady své zdroje pro všeobecné blaho a spojit úsilí proti společným hrozbám, ať už jde o záplavy nebo invazní armády. Stát je také posledním arbitrem zákona. Moc státu je dokonce na vzestupu, zčásti jako protireakce na globalizaci a jako důsledek narůstajícího bohatství plynoucího z energetických trhů.

Národní stát jako základ státnosti však zatemňuje podstatu největších hrozeb lidstva. Znečištění životního prostředí, terorismus, pandemie a změna klimatu jsou globální jevy. Národní suverenitu nerespektují, a proto vyžadují celosvětovou spolupráci.

Původ národního státu je nejasný. Většina lidí se shodne, že nabízel způsob jak konsolidovat a legitimizovat vládu státu nad skupinou lidí, ať už ji vymezoval společný jazyk, kultura nebo etnicita. Problém tkví v tom, že obrysy kulturního společenství jen zřídka splývají s politickou entitou. Ideál národní jednoty rovněž nevysvětluje vnitřní rozmanitost a střety.