NEW YORK – Americký prezident Barack Obama podal ve svém přelomovém projevu v Káhiře přátelsky otevřenou ruku muslimskému světu, aby se pokusil zapojit muslimy do vztahu vzájemné úcty. Nikdo nemůže pochybovat o jeho upřímnosti. Už od prvních dnů v úřadu zdůrazňuje, jak je důležité začít psát novou kapitolu ve vztazích mezi Spojenými státy a světovými muslimy.
Tato ctižádost však zůstane pomíjivou, pokud si nepřiznáme smutnou skutečnost: totiž že většina Američanů je dodnes žalostně nevzdělaná o základních faktech o islámu i o široké zeměpisné a kulturní rozmanitosti muslimských kultur.
Většina výzkumů veřejného mínění provedená v posledních čtyřech letech ukazuje, že názory Američanů na islám jsou i nadále jednou z obětí útoků z 11. září 2001. Například výzkum, který v roce 2006 provedly Washington Post a ABC News, zjistil, že téměř polovina Američanů pohlíží na islám „nepříznivě“, přičemž každý čtvrtý respondent přiznal, že má vůči muslimům předsudky.
NEW YORK – Americký prezident Barack Obama podal ve svém přelomovém projevu v Káhiře přátelsky otevřenou ruku muslimskému světu, aby se pokusil zapojit muslimy do vztahu vzájemné úcty. Nikdo nemůže pochybovat o jeho upřímnosti. Už od prvních dnů v úřadu zdůrazňuje, jak je důležité začít psát novou kapitolu ve vztazích mezi Spojenými státy a světovými muslimy.
Tato ctižádost však zůstane pomíjivou, pokud si nepřiznáme smutnou skutečnost: totiž že většina Američanů je dodnes žalostně nevzdělaná o základních faktech o islámu i o široké zeměpisné a kulturní rozmanitosti muslimských kultur.
Většina výzkumů veřejného mínění provedená v posledních čtyřech letech ukazuje, že názory Američanů na islám jsou i nadále jednou z obětí útoků z 11. září 2001. Například výzkum, který v roce 2006 provedly Washington Post a ABC News, zjistil, že téměř polovina Američanů pohlíží na islám „nepříznivě“, přičemž každý čtvrtý respondent přiznal, že má vůči muslimům předsudky.