LONDÝN – Sankce, jež americký prezident Donald Trump uvalil na Írán, začaly tvrdě zasahovat ekonomiku země. Inflace, kterou prezident Hasan Rúhání zdánlivě pokořil, se vrátila s plnou silou a v roce 2018 dosáhla 31%. Podle Mezinárodního měnového fondu se ekonomika letos propadne o 6% a inflace by mohla dosáhnout 37%. Mnoho odvětví se potýká s velkými obtížemi a nezaměstnanost roste. Trump se snaží srazit vývoz íránské ropy na nulu a hrozí sankcemi zemím jako Čína, Indie nebo Japonsko, které íránskou ropu dál nakupují.
Jsou však Trumpovy jednostranné akce – přestože Íránu způsobují obrovské těžkosti – skutečně „zaručenou“ politikou, jak jeho administrativa doufá?
Od první světové války využívají vlády hospodářské sankce k dosažení svých mezinárodních politických cílů stále častěji. Navzdory stoletým zkušenostem však jejich opodstatněnost zdaleka není jednoznačná.
LONDÝN – Sankce, jež americký prezident Donald Trump uvalil na Írán, začaly tvrdě zasahovat ekonomiku země. Inflace, kterou prezident Hasan Rúhání zdánlivě pokořil, se vrátila s plnou silou a v roce 2018 dosáhla 31%. Podle Mezinárodního měnového fondu se ekonomika letos propadne o 6% a inflace by mohla dosáhnout 37%. Mnoho odvětví se potýká s velkými obtížemi a nezaměstnanost roste. Trump se snaží srazit vývoz íránské ropy na nulu a hrozí sankcemi zemím jako Čína, Indie nebo Japonsko, které íránskou ropu dál nakupují.
Jsou však Trumpovy jednostranné akce – přestože Íránu způsobují obrovské těžkosti – skutečně „zaručenou“ politikou, jak jeho administrativa doufá?
Od první světové války využívají vlády hospodářské sankce k dosažení svých mezinárodních politických cílů stále častěji. Navzdory stoletým zkušenostem však jejich opodstatněnost zdaleka není jednoznačná.