18

Ebola a nerovnost

NEW YORK – Krize kolem eboly nám znovu připomíná nevýhodu globalizace. Nejen dobré věci – například principy sociální spravedlnosti a rovnosti pohlaví – překračují hranice snáze než kdykoliv dříve; totéž platí i o neblahých vlivech, jako jsou ekologické problémy a nemoci.

Krize nám také připomíná význam vlády a občanské společnosti. Se žádostí o kontrolu šíření nemocí, jako je ebola, se neobracíme na soukromý sektor. Místo něj se obracíme na instituce – na Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) ve Spojených státech, na Světovou zdravotnickou organizaci (WHO) nebo na Lékaře bez hranic, pozoruhodné uskupení lékařů a sester, kteří riskují vlastní životy, aby zachránili životy jiných lidí v chudých zemích po celém světě.

Dokonce i pravicoví fanatici toužící demontovat vládní instituce se na ně obracejí, když narazí na krizi podobnou té, kterou způsobila ebola. Vlády možná při řešení takových krizí neodvádějí dokonalou práci, ale jedním z důvodů, proč si nevedou tak dobře, jak bychom doufali, je skutečnost, že nedostatečně financujeme příslušné agentury na státní i globální úrovni.

Epizoda s ebolou skrývá i další ponaučení. Mezi důvody, proč se toto onemocnění v Libérii a Sieře Leone tak rychle rozšířilo, patří i fakt, že se obě země zmítají ve válce, velká část obyvatel trpí podvýživou a zdravotnický systém je zdevastovaný.