7

Východoasijská ponaučení pro Afriku

NEW YORK – Prvního až třetího června hostí Japonsko páté zasedání organizace TICAD, Tokijské mezinárodní spolupráce na africkém rozvoji. Zasedání slouží jako připomínka, že zatímco zbytek světa je posedlý hospodářskými trampotami v Evropě, politickou paralýzou v Americe a zpomalením růstu v Číně i na dalších rozvíjejících se trzích, existuje zde jeden region – subsaharská Afrika –, kde není chudoba výjimkou, nýbrž téměř pravidlem.

Od roku 1990 do roku 2010 se počet lidí žijících v chudobě (tedy maximálně za 1,25 dolaru denně) napříč subsaharskou Afrikou zvýšil z necelých 300 milionů na téměř 425 milionů, přičemž počet lidí, kteří si musí vystačit s méně než dvěma dolary denně, vzrostl z přibližně 390 na bezmála 600 milionů. Podíl lidí žijících v chudobě se přesto během tohoto období snížil z 57% na 49%.

Rozvinuté země opakovaně porušují své sliby pomoci nebo obchodu. Japonsku, které se stále vzpamatovává ze dvou desetiletí hospodářské mátožnosti, se však nějakým způsobem podařilo zůstat aktivně angažované – ne kvůli vlastním strategickým zájmům, nýbrž kvůli naplnění skutečného morálního imperativu, totiž že lidé, jimž se daří lépe, by měli pomáhat potřebným.

Afrika dnes nabízí smíšený obrázek. Kontinent zaznamenal několik pozoruhodných úspěchů – v letech 2007 až 2011 pocházelo z Afriky pět z deseti nejrychleji rostoucích států s deseti a více miliony obyvatel. A jejich pokrok se neopíral výlučně o přírodní zdroje.