OXFORD – Jelikož iniciativy mírových sborů v postkonfliktních zemích jsou drahé a náročné a válka v Iráku podkopala důvěru bohatých států v pravděpodobnost jejich úspěchu, věcný pohled na nasazení vojenské síly přichází právě vhod. Nová studie pro projekt nazvaný Kodaňský konsenzus, která obsahuje vůbec první analýzu nákladů a přínosů iniciativ mírových sborů Organizace spojených národů, dochází k závěru, že vojenská síla je důležitým nástrojem potlačování krveprolití ve světě.
Irák je ohledně účelnosti takových iniciativ zavádějícím vodítkem. Jeho občanskou válku na rozdíl od naprosté většiny konfliktů vyvolala válka mezinárodní. Mnohem obvyklejším scénářem je politické násilí v malém státě s nízkými příjmy a nízkým tempem růstu, který zatěžují silné etnické rozpory.
Zabývat se těmito strukturálně nebezpečnými zeměmi je zjevně jedním z nejnaléhavějších bezpečnostních úkolů naší generace. Je oprávněné se domnívat, že potíže se budou stupňovat. Polovina všech občanských válek jsou postkonfliktní recidivy a mírová urovnání dojednaná v poslední době zanechala řadu zemí v nestabilní situaci. Boom komodit a objevy nerostného bohatství v křehkých státech zasely semena neshod, zatímco šíření demokracie v nízkopříjmových zemích – možná překvapivě – zvyšuje statistickou pravděpodobnost politického násilí.
OXFORD – Jelikož iniciativy mírových sborů v postkonfliktních zemích jsou drahé a náročné a válka v Iráku podkopala důvěru bohatých států v pravděpodobnost jejich úspěchu, věcný pohled na nasazení vojenské síly přichází právě vhod. Nová studie pro projekt nazvaný Kodaňský konsenzus, která obsahuje vůbec první analýzu nákladů a přínosů iniciativ mírových sborů Organizace spojených národů, dochází k závěru, že vojenská síla je důležitým nástrojem potlačování krveprolití ve světě.
Irák je ohledně účelnosti takových iniciativ zavádějícím vodítkem. Jeho občanskou válku na rozdíl od naprosté většiny konfliktů vyvolala válka mezinárodní. Mnohem obvyklejším scénářem je politické násilí v malém státě s nízkými příjmy a nízkým tempem růstu, který zatěžují silné etnické rozpory.
Zabývat se těmito strukturálně nebezpečnými zeměmi je zjevně jedním z nejnaléhavějších bezpečnostních úkolů naší generace. Je oprávněné se domnívat, že potíže se budou stupňovat. Polovina všech občanských válek jsou postkonfliktní recidivy a mírová urovnání dojednaná v poslední době zanechala řadu zemí v nestabilní situaci. Boom komodit a objevy nerostného bohatství v křehkých státech zasely semena neshod, zatímco šíření demokracie v nízkopříjmových zemích – možná překvapivě – zvyšuje statistickou pravděpodobnost politického násilí.