Nejednotná Evropa stojí dál

Na nadcházejících schůzkách G8 (klubu nejbohatších průmyslových zemí světa plus Ruska) budou čtyři jeho členové - Německo, Francie, Itálie a Británie - vystupovat jak za sebe, tak za Evropskou unii, jejíž předseda se schůzek bude rovněž účastnit jako představitel EU jakožto celku. Neměla by ale Unie mít jen jednoho představitele? Bez ohledu na to, jak jsou tyto schůzky přínosné, jednotná účast EU by měla významnou symbolickou hodnotu: stvrdila by společný evropský postoj v mezinárodních vztazích a mezinárodní hospodářské politice.

Hlavním argumentem pro takovou změnu je, že společná účast Evropské unie by zvýšila význam Evropy v mezinárodních vztazích, zvláště pak vůči USA. Klíčovým důvodem pro evropskou integraci bylo ostatně to, aby se Evropě dostalo silnějšího hlasu na mezinárodní scéně.

Členské státy EU mají například společná přísná pravidla pro fiskální politiku, společnou měnu (s výjimkou Británie, Svédska a Dánska), společnou obchodní politiku, společnou antimonopolní politiku a společné tržní politiky. Jaký je tedy důvod nemít jednoho společného zástupce na schůzkách zemí G8? Vždyť Německo, Francie, Itálie i Velká Británie mají vesměs stejný názor na mezinárodní hospodářskou politiku, tak proč nenabídnout světu jednotnou frontu v oblastech, o nichž se na těchto schůzkách jedná?

To continue reading, please log in or enter your email address.

To access our archive, please log in or register now and read two articles from our archive every month for free. For unlimited access to our archive, as well as to the unrivaled analysis of PS On Point, subscribe now.

required

By proceeding, you agree to our Terms of Service and Privacy Policy, which describes the personal data we collect and how we use it.

Log in

http://prosyn.org/wIeOrzj/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.