0

Spící demokracie ve Světové bance

Prezident Světové banky James Wolfensohn oznámil, že se chystá odstoupit, a započalo hledání nového šéfa nejvýznamnější světové multilaterální organizace podporující rozvoj. Volba je obzvlášť důležitá dnes, kdy se za náš největší problém a nejnaléhavější úkol konečně začíná přijímat chudoba ve třetím světě.

Fakt, že Světová banka je dle názvu „bankou“, nedoceňuje její význam ani mnohostrannost jejích rolí. Pravda, půjčuje státům peníze na uskutečnění celé škály projektů a na pomoc s překonáváním krizí (jako v případě 10 miliard dolarů, jež poskytla Koreji v letech 1997-1998). Hrála a hraje zásadní úlohu v obnově poměrů po skončení ozbrojených střetů po celém světě.

Světová banka však také poskytuje dotace a nízkoúročené půjčky nejchudším zemím, zejména na vzdělávání a zdravotnictví, a radí těmto státům ohledně rozvojových strategií. Často společně s MMF donutila státy svá „doporučení“ přijmout: pokud by tak neučinily, nejenže by přišly o podporu MMF a Světové banky, ale s poskytováním peněz by váhali i ostatní dárci a kapitálové trhy.

Rady udílené MMF a Světovou bankou jsou občas – jejich kritici řeknou že často – mylné. Rozhodně to platilo v 80. letech a na počátku 90. let, kdy dominovala pravicová ideologie, jejímž plodem byl uniformní recept pro všechny, který zahrnoval privatizaci, liberalizaci a makroekonomickou stabilitu (tedy cenovou stabilitu), ale jen málo pozornosti věnoval zaměstnanosti, spravedlnosti či životnímu prostředí.