0

Sbohem jaderným zbraním?

BERLÍN – Jak ukázaly nedávné summity na půdě OSN a ve Washingtonu, dohled nad jadernými zbraněmi a jaderné odzbrojení patří k předním tématům světové politické agendy. Tak to zřejmě zůstane i v dohledné budoucnosti. Rok 2010 rozhodne o tom, zda vize amerického prezidenta Baracka Obamy o světě bez jaderných zbraní zůstane vzdálenou, ale dosažitelnou nadějí, anebo zda od ní bude nutné ustoupit.

Nikdo by neměl podléhat iluzím. I kdyby všechny jaderně vyzbrojené státy na planetě vzaly vizi světa bez hrozby nukleárního konfliktu za svou, jaderné zbraně s námi zůstanou ještě přinejmenším dvě desetiletí a i to by vyžadovalo ty nejpříhodnější podmínky pro odzbrojení.

Letošní rok má zásadní význam. Dohodu podepsanou počátkem dubna v Praze mezi Ruskem a Spojenými státy o snížení počtu strategických jaderných zbraní a případných dalších redukcích doprovázelo zveřejnění Revize jaderného postoje USA, kde se určuje jaderný potenciál, který si Obamova administrativa přeje zachovat pro příští čtyři roky. Konference pro přehodnocení Smlouvy o nešíření jaderných zbraní (NPT) začne pracovat na adaptaci NPT na podmínky našeho překotně se měnícího světa. Mnozí přední činitelé doufají, že rok 2010 vnese jasno do severokorejských a íránských jaderných programů.

Dnes je na světě zhruba 23 000 jaderných zbraní, což je o 40 000 méně než na vrcholu studené války. Celková ničivá síla těchto zbraní přesahuje 150 tisíc hirošimských jaderných explozí. Jaderné odzbrojení je tudíž stále naléhavě potřebné, a tak čelní politici v USA a v Německu dali dohromady iniciativu Global Zero, vedenou Američany, a vytvořili Mezinárodní komisi pro nešíření jaderných zbraní a jaderné odzbrojení (ICNND), již zřídila Austrálie a Japonsko a jíž společně předsedají bývalí ministři zahraničí Joriko Kawaguči a Gareth Evans.