BEJRÚT – Byť jsem s uprchlíky a pracovníky zahraniční pomoci v Libanonu a Turecku strávil pouhé tři dny, apokalyptická povaha krize v Sýrii je víc než zřejmá: přes sto tisíc mrtvých, devět milionů přesídlených, dva miliony dětí nechodí do školy, znovu se objevují nemoci jako obrna a sousední země mají plné ruce práce s vlnami uprchlíků.
Bezpočet srdceryvných příběhů o ztrátě manžela, manželky, sourozenců a dětí, o zničených domech a živnostech ani nemluvě, přináší další znepokojivé důkazy o tom, jak se syrská občanská válka stala regionálním konfliktem (což dokládá bombový útok na íránské velvyslanectví v Bejrútu). Vzbouřenci proti prezidentu Assadovi teď bojují mezi sebou, neboť džihádisté získávají navrch. Experti už nehovoří o několikaměsíčním konfliktu, ale odkazují na roky, či dokonce dekády.
Vzdor impozantnímu úsilí organizací zahraniční pomoci, jako je International Rescue Committee (IRC), které se snaží zachraňovat životy a přinést do regionu naději, je děsivou pravdou, že ochránit civilisty nelze, zejména před ostřelovači a zbloudilými raketami, natož před hladem a bezdomovectvím. Válčící frakce neuznávají pojem nezúčastněných nebojujících osob a pohrdají mezinárodními normami vedení války. Kromě toho, že byly použity chemické zbraně, OSN odhaduje, že 2,5 milionu civilistů chybí potraviny, voda a léky, protože některá města a vesnice jsou v těžko dostupných místech, přičemž podle odhadů 250 tisíc lidí je zcela odříznuto od vnější pomoci.
BEJRÚT – Byť jsem s uprchlíky a pracovníky zahraniční pomoci v Libanonu a Turecku strávil pouhé tři dny, apokalyptická povaha krize v Sýrii je víc než zřejmá: přes sto tisíc mrtvých, devět milionů přesídlených, dva miliony dětí nechodí do školy, znovu se objevují nemoci jako obrna a sousední země mají plné ruce práce s vlnami uprchlíků.
Bezpočet srdceryvných příběhů o ztrátě manžela, manželky, sourozenců a dětí, o zničených domech a živnostech ani nemluvě, přináší další znepokojivé důkazy o tom, jak se syrská občanská válka stala regionálním konfliktem (což dokládá bombový útok na íránské velvyslanectví v Bejrútu). Vzbouřenci proti prezidentu Assadovi teď bojují mezi sebou, neboť džihádisté získávají navrch. Experti už nehovoří o několikaměsíčním konfliktu, ale odkazují na roky, či dokonce dekády.
Vzdor impozantnímu úsilí organizací zahraniční pomoci, jako je International Rescue Committee (IRC), které se snaží zachraňovat životy a přinést do regionu naději, je děsivou pravdou, že ochránit civilisty nelze, zejména před ostřelovači a zbloudilými raketami, natož před hladem a bezdomovectvím. Válčící frakce neuznávají pojem nezúčastněných nebojujících osob a pohrdají mezinárodními normami vedení války. Kromě toho, že byly použity chemické zbraně, OSN odhaduje, že 2,5 milionu civilistů chybí potraviny, voda a léky, protože některá města a vesnice jsou v těžko dostupných místech, přičemž podle odhadů 250 tisíc lidí je zcela odříznuto od vnější pomoci.