Uvěří Číňané úvěrům?

Za starých časů, kdy čínskou ekonomiku dusilo komunistické centrální plánování, byly měřítkem hospodářského pokroku investice do fixního majetku. Čím více se vyrobilo oceli, odlilo betonových panelů a vyčerpalo surové nafty, tím lépe. Ekonomika založená na spotřebě, jíž tehdy zjevně podlehl kapitalistický Západ, byla odepisována jakožto papírový tygr.

Navenek se toho příliš nezměnilo. Čína je i nadále posedlá investicemi – výstavba továren a infrastruktury představovala v loňském roce 41% HDP a přibližně polovinu hospodářského růstu. Přetrvávající vysoká míra investic do fixního majetku v této zemi má navíc svou logiku – stavba silnic, vodovodů, systémů podzemní dopravy, telekomunikačních sítí a továren na elektroniku je přesně tím, co musí obrovská a rychle se modernizující země dělat.

Vedení komunistické strany však rozhodlo, že v příštím desetiletí se stanou novým pilířem ekonomické výkonnosti kadeřníci, účetní, hostesky v karaoke barech, turističtí průvodci a filmoví režiséři. Zatímco se investiční růst zpomaluje a vývozní trhy zažívají nevyzpytatelné hospodářské cykly a protekcionistické nálady, Čína bude svou tvorbu pracovních míst a příjmy stále více opírat o spotřebu – právě v sektoru služeb je totiž spotřeba nejvyšší.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To access our archive, please log in or register now and read two articles from our archive every month for free. For unlimited access to our archive, as well as to the unrivaled analysis of PS On Point, subscribe now.

required

By proceeding, you agree to our Terms of Service and Privacy Policy, which describes the personal data we collect and how we use it.

Log in

http://prosyn.org/bFCdtGy/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.