0

Odpočítávání před stažením z Iráku

Jak dlouho budou Spojené státy udržovat rozsáhlé nasazení vojsk v Iráku? Právě to je dnes hlavní otázka druhého funkčního období George W. Bushe. Až donedávna Bushova administrativa odpovídala vyhýbavým klišé: „tak dlouho, jak bude potřeba, a ani o den déle.“ To se ale změnilo.

Ledy se začaly prolamovat 17. listopadu, když poslanec John Murtha, jestřábí demokratický kongresman a veterán námořní pěchoty, navrhl stažení vojsk z Iráku za šest měsíců. Krátce nato republikány ovládaný senát odhlasoval „zásadní přechod k plné suverenitě Iráku v roce 2006.“ Po prvotním vzdoru Bush začal měnit svou rétoriku, když naznačil, že ke snížení počtu jednotek by mohlo dojít časněji, než se dříve očekávalo.

Úbytek veřejné podpory pro Bushovu iráckou politiku je neúprosný. Padesát čtyři procent Američanů v současnosti říká, že vyslání vojsk byla ze strany USA chyba, oproti 24% na počátku války v březnu 2003. To zčásti odráží rostoucí počet obětí; dosud bylo zabito přes 2100 amerických vojáků.

Odráží to ovšem rovněž narůstající přesvědčení, že válka se míjí účinkem. Jak nedávno upozornil Peter Feaver z Dukeovy univerzity, odborník na veřejné mínění, jenž v současnosti působí jako poradce Bílého domu, Američané snesou ztráty na životech, jsou-li přesvědčeni, že válka je spravedlivá a má rozumné vyhlídky na úspěch. Občané teď ale pochybují o obou těchto bodech. Administrativa doplácí na nafukování důvodů pro vstup do války a na fušerské provedení poinvazní okupace. Nijak nepřekvapuje, že Bushova nová rétorika zdůrazňuje, že Bush má „strategii pro vítězství“.