Evropská ústava: pro a proti

Větsina obyvatel sjednocené Evropy je zajedno v tom, že Evropské unii by prospěla užsí centralizace vnitřní bezpečnosti a některých aspektů zahraniční a obranné politiky. Podle posledního průzkumu Eurobarometru z roku 2001 podporuje 73 procent občanů EU společnou zahraničně-bezpečnostní politiku a dva ze tří Evropanů soudí, že by EU měla mít jednu společnou zahraniční politiku. Vysoká podpora centralizace úkolů v těchto oblastech vsak ostře kontrastuje se stále vlažnou podporou Evropské unie jako takové: pouhých 48 procent tazatelů souhlasí se členstvím jejich země v EU.

Disponuje vsak Evropská unie nezbytnými institucemi, bez nichž se tyto dalsí integrační kroky nepodaří uskutečnit? To je jedna z nejobtížnějsích, avsak naléhavých otázek, kterým by se měl věnovat konvent, který bude od března diskutovat o evropské ústavě.

V dalsích politických oblastech znamená evropská integrace mnohem víc než jen koordinaci politiky. Přesun pravomocí z členských států EU vždy doprovázela tvorba institucí a jejich přizpůsobování specifickým politickým oblastem, kde mělo dojít k integraci. Významnou črtou dosavadního procesu integrace je, že si uchoval značný rozsah odpovědnosti a kontroly.

To continue reading, please log in or enter your email address.

Registration is quick and easy and requires only your email address. If you already have an account with us, please log in. Or subscribe now for unlimited access.

required

Log in

http://prosyn.org/CJZAO66/cs;