aslund62_Carsten KoallGetty Images_eu Carsten Koall/Getty Images

Potopí korupce konvergenci EU?

WASHINGTON, DC – Vynikající francouzský historik Fernand Braudel nás učil hledat v dějinách podceňované dlouhé vlny (longue durée). V kontextu posledních 30 let je jednou takovou vlnou rozšiřující se ekonomická propast mezi těmi středoevropskými a východoevropskými zeměmi, které do Evropské unie vstoupily, a těmi, které nevstoupily. První skupina postupně dohání ostatní členské státy EU, s tempy růstu téměř dvojnásobnými oproti východním sousedům; druhá skupina vězí v zemi nikoho mezi EU a Ruskem.

Tento trend názorně dokládá divergence mezi Polskem a Ukrajinou. Podle sovětských statistik byla Ukrajina v roce 1989, těsně před revolucemi, které napříč střední a východní Evropou svrhly komunismus, v přepočtu na obyvatele mírně bohatší než Rusko i Polsko. Obě země měly tehdy podobnou kulturu i průmyslovou strukturu. Dnes je však v Polsku HDP na hlavu (v současných amerických dolarech) téměř pětkrát vyšší než na Ukrajině. (Už v roce 2013, rok před tím, než Rusko zahájilo válku proti Ukrajině, byl polský HDP na hlavu 3,4krát vyšší.)

Ukrajina není jediná. Běloruská a ruská ekonomika stagnují od roku 2012, respektive 2014. Svádění ruské bídy na klesající ceny ropy nevysvětluje, proč se podobná šablona uplatnila ve vývoji Ukrajiny a Běloruska. Rusko samozřejmě svírají západní sankce zavedené po nelegální anexi Krymu v roce 2014. Stejně tak Ukrajina ztratila 17 % HDP v důsledku ruské vojenské agrese, byť v letech 2016 až 2019 se jí podařilo dosáhnout mírného ročního růstu ve výši 3 %.

We hope you're enjoying Project Syndicate.

To continue reading, subscribe now.

Subscribe

or

Register for FREE to access two premium articles per month.

Register

https://prosyn.org/lyycQKFcs