0

Kapitalismus versus demokracie

VARŠAVA: Na celém světě je dnes demokracie na vzestupu. Totalitní a autoritářské režimy pomalu mizí ze zemského povrchu. Všeobecný odpor proti těm přetrvávajícím sílí. Je ale stále příliš brzy na to, abychom demokracii prohlásili za vítěze. Neboť přestože kapitalismus vítězí, nelze hovořit o triumfu demokracie.

Vztah mezi kapitalismem a demokracií není automatický. Represivní režimy se nerady vzdávají své moci a jsou ve svém konání často podporovány obchodními zájmy jak domácími, tak zahraničními, a to především v zemích, kde je v sázce nesmírně cenné nerostné bohatství, například ropa nebo diamanty. Snad největší hrozba svobodě se skrývá v oněch troufalých spojenectvích mezi vládou a byznysem, které známe z Fujimoriho Peru, Mugabeho Zimbabwe, Mahatorovy Malajsie, ale také z oligarchií ovládaného Ruska, kde jsou sice příznaky demokracie často sledovány, ale zájem státní moci se spíše obrací k užitku soukromých zájmů.

Kapitalismus tvoří blahobyt, ale nelze na něj spoléhat, jde-li o zajištění svobod, demokracie a právního řádu. Byznys je motivován ziskem; neslouží k ochraně obecných zásad. Také ochrana samotného trhu vyžaduje více než vlastní, soukromý zájem: účastníci trhu mezi sebou musí soutěžit o přední místo a pokud by mohli, konkurenci by zcela jistě zrušili. Proto svoboda, demokracie a právní řád nesmí být svěřeny do péče tržních sil: k jejich ochraně potřebujeme ústavní záruky.

Obrana společného zájmu byla tradičně úkolem státu. Jenže s expanzí globálních kapitálových trhů se moc jednotlivých států neustále zmenšuje. Protože kapitál si dnes může dovolit vyhnout se státům, jež zdaňují a regulují, vlády jeho požadavky plní. Z mnoha pohledů je to prospěšné. Volná soutěž produkuje více bohatství než státní regulace; globalizace znemožňuje státům zneužívat jejich moc a nabízí stupeň svobody, který žádný stát nemůže poskytnout.