0

Bushova nejnovější hrubka

Bushova administrativa se na Blízkém východě znovu dopouští velké politické hrubky, když aktivně podporuje izraelský kabinet v odmítání uznat palestinskou vládu národní jednoty, v níž figuruje i Hamás. To brání jakémukoliv pokroku směrem k mírovému urovnání v době, kdy by pokrok v palestinské otázce mohl pomoci odvrátit vzplanutí vášní na širším Blízkém východě.

USA a Izrael se snaží vyjednávat pouze s předsedou Palestinské samosprávy Mahmúdem Abbásem. Doufají, že nové volby seberou Hamásu současnou většinu křesel v Palestinské legislativní radě. To je ovšem beznadějná strategie, protože Hamás by předčasné volby bojkotoval, a i kdyby jejich výsledek znamenal odstavení Hamásu od vlády, žádná mírová dohoda by bez podpory Hamásu nevydržela.

Saúdská Arábie se mezitím ubírá jinou cestou. Na únorové schůzce Abbáse s předákem Hamásu Chálidem Mišalem v Mekce vypracoval saúdský kabinet dohodu o vytvoření vlády národní jednoty za účasti Hamásu a Fatáhu, mezi nimiž dochází k násilným střetům. Podle dohody z Mekky Hamás souhlasil, že „bude respektovat mezinárodní rezoluce a úmluvy [s Izraelem], podepsané Organizací za osvobození Palestiny“, a to včetně dohod z Osla. Saúdové na tuto dohodu pohlížejí jako na předehru k nabídce mírového urovnání s Izraelem, za něž by ručila Saúdská Arábie i další arabské země. Žádný pokrok však není možný, dokud budou Bushova administrativa a izraelská vláda Ehuda Olmerta sveřepě odmítat uznání vlády národní jednoty zahrnující i Hamás.

Řada důvodů současné bezvýchodné situace má kořeny v někdejším rozhodnutí izraelského premiéra Ariela Šarona jednostranně se stáhnout z pásma Gazy – bez vyjednávání s Palestinskou samosprávou, kterou tehdy ovládal Fatáh. To vedlo k posílení Hamásu a přispělo k jeho volebnímu vítězství. Izrael se silnou podporou USA poté odmítl uznat demokraticky zvolenou vládu Hamásu a zadržoval mnohamilionovou platbu daní vybraných v její prospěch Izraelci. To vyvolalo hospodářské těžkosti a podkopalo fungování této vlády. Nesnížilo to však podporu Hamásu mezi Palestinci a naopak to vedlo k posílení pozice islámských i jiných extremistů, kteří se stavějí proti jednáním s Izraelem. Situace se zhoršila do té míry, že Palestina nakonec neměla žádnou autoritu, s níž by Izrael mohl jednat.