20

Ekonomické důsledky brexitu

LONDÝN – Ti, kdo vedou kampaň za odchod Velké Británie z Evropské unie, tvrdí, že by pak jejich země byla svobodnější i bohatší. Po „brexitu“ by Británie podle nich mohla rychle vyjednat na míru šitou dohodu s EU, která by jim nabídla všechny výhody spojené s volným obchodem bez nákladů vyplývajících z členství v EU; dále by prý Británie mohla uzavřít lepší obchodní dohody s jinými zeměmi a nesmírně těžit z toho, že se zbaví zatěžujících unijních regulací. To je však jen iluze.

Ve skutečnosti by měl brexit pro Británii obrovské ekonomické náklady. Nejistota a rozvrat spojené se sáhodlouhým a nepochybně i zatrpklým rozvodovým řízením by stlačily investice a růst. Trvalé odloučení by snížilo objem obchodu, zahraniční investice a migraci, což by ublížilo konkurenci, růstu produktivity a životní úrovni. A „nezávislost“ by připravila Británii o možnost ovlivňovat budoucí reformy EU – zejména dokončení jednotného trhu v oblasti služeb –, z nichž by mohla mít prospěch.

Centrum pro hospodářský výkon při London School of Economics vypočítalo, že dlouhodobé náklady nižšího objemu obchodu s EU by mohly dosáhnout až 9,5% britského HDP, přičemž pokles zahraničních investic by mohl zemi připravit o 3,4% HDP nebo i více. Už jen v porovnání s těmito náklady jsou potenciální přínosy brexitu mizivé. Čistý příspěvek Velké Británie do rozpočtu EU činil v loňském roce pouhých 0,35% britského HDP, přičemž odstranění unijních regulací by mělo jen omezený přínos, poněvadž britský trh práce i zboží patří už dnes k nejvolnějším na světě.

Proces vystoupení by vyvolal vleklou nejistotu. Oficiálně má trvat dva roky. Pravděpodobně by si však vyžádal mnohem delší čas. V 80. letech trvalo tři roky, než se dohodlo vystoupení Grónska (počet obyvatel: 50 000), přičemž jediným sporným tématem byl rybolov. Odchod Británie (druhé největší ekonomiky v EU s počtem obyvatel 64 milionů) by byl neskonale složitější.