Problém se všeobecným vzděláním

KODAŇ – Lhůta pro splnění Rozvojových cílů tisíciletí vytyčených Organizací spojených národů se rychle blíží a svět se již připravuje na stanovení nové řady cílů pro období příštích patnácti let. Vzhledem k omezeným zdrojům si politici i mezinárodní organizace musí položit otázku: Kde můžeme vykonat nejvíce dobrého? Měl by se vyšší podíl z částky 2,5 bilionu dolarů, která během tohoto období poputuje na rozvojovou pomoc, a z rozpočtů rozvojových zemí vyčlenit na zdravotnictví, životní prostředí, potraviny, vodu, nebo vzdělání?

S ohledem na tyto otázky požádal Kodaňský konsensus (v jehož čele stojím) některé čelní světové ekonomy, aby zhodnotili ekonomické, sociální a ekologické náklady a přínosy mnoha různých cílů. Mezi hodnocenými cíli figurovalo i vzdělání pro všechny.

Význam vzdělání je nesporný. Problém je v tom, že mezinárodní společenství slibující všeobecné vzdělání pozbylo část důvěryhodnosti; k naplnění tohoto cíle se totiž od roku 1950 zavázalo nejméně ve dvanácti deklaracích podporovaných OSN. Například UNESCO slíbilo v roce 1961, že do roku 1980 bude v Africe „všeobecné, povinné a bezplatné“ základní školství. Když však tato lhůta vypršela, zhruba polovina dětí ve školním věku v Africe stále do žádné školy nechodila.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To access our archive, please log in or register now and read two articles from our archive every month for free. For unlimited access to our archive, as well as to the unrivaled analysis of PS On Point, subscribe now.

required

By proceeding, you agree to our Terms of Service and Privacy Policy, which describes the personal data we collect and how we use it.

Log in

http://prosyn.org/zRjlea5/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.