MINSK – Čtrnáctého srpna došlo v Bělorusku k symbolickému průlomu. Před budovou Národního shromáždění na minském Náměstí nezávislosti se sešly tisíce lidí včetně mnoha žen a dělníků – tato koalice zachránila opozici v nejtěžším okamžiku, kdy už se zdálo, že se policii díky násilí možná podařilo protestní hnutí potlačit. Režim vůbec poprvé nezasáhl, přestože na tomto území platil po zmanipulovaných prezidentských volbách 9. srpna přísný zákaz protestů.
Padesát vojáků, kteří byli na místě, symbolicky odložilo štíty. Ženy jim předaly květiny a objaly je, čímž dál zdiskreditovaly režim prezidenta Alexandra Lukašenka a daly dalším příslušníkům bezpečnostních složek dojemný příklad.
Další průlom přišel následujícího dne. Solidaritu s demonstranty začali projevovat také zaměstnanci běloruské státní televize (především technický personál, ale i někteří moderátoři), tedy organizace, která do té doby bezvýhradně poklonkovala vládě.
MINSK – Čtrnáctého srpna došlo v Bělorusku k symbolickému průlomu. Před budovou Národního shromáždění na minském Náměstí nezávislosti se sešly tisíce lidí včetně mnoha žen a dělníků – tato koalice zachránila opozici v nejtěžším okamžiku, kdy už se zdálo, že se policii díky násilí možná podařilo protestní hnutí potlačit. Režim vůbec poprvé nezasáhl, přestože na tomto území platil po zmanipulovaných prezidentských volbách 9. srpna přísný zákaz protestů.
Padesát vojáků, kteří byli na místě, symbolicky odložilo štíty. Ženy jim předaly květiny a objaly je, čímž dál zdiskreditovaly režim prezidenta Alexandra Lukašenka a daly dalším příslušníkům bezpečnostních složek dojemný příklad.
Další průlom přišel následujícího dne. Solidaritu s demonstranty začali projevovat také zaměstnanci běloruské státní televize (především technický personál, ale i někteří moderátoři), tedy organizace, která do té doby bezvýhradně poklonkovala vládě.