Banky, státy a finanční krize

PRINCETON – Poslední fázi finanční krize od pádu Lehman Brothers v září 2008 charakterizují značné ztráty bank a pokračující hrozba bankovních krachů. Rozsah této pohromy vyvolává otázku, zda si malé země skutečně mohou dovolit sanovat banky.

Definice pojmu „malý“ se však neustále mění: před několika měsíci znamenalo slovo „malý“ Island, poté Irsko a nyní Velkou Británii. Důsledky bankovní krize si žádají úvahy nejen o nejvhodnější formě bankovní legislativy, ale i o odpovídající velikosti státu.

Ohledně optimálního uspořádání bankovní soustavy vždy existovala nejistota a mezi různými druhy bankovní regulace vždy panovala konkurence. Na jedné straně stojí představa – která po velkou část dějin definovala bankovnictví v Americe –, že banky by měly stát blízko u rizik, která musí posuzovat. Tento ideál vyrostl z epochálního souboje Andrewa Jacksona s Nicholasem Biddlem a Second Bank of the United States. Populismus svedl souboj s finančníky a zvítězil. V důsledku toho neměla většina amerických bank v devatenáctém století pobočky a jejich činnost se omezovala na jediný stát.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To read this article from our archive, please log in or register now. After entering your email, you'll have access to two free articles every month. For unlimited access to Project Syndicate, subscribe now.

required

By proceeding, you agree to our Terms of Service and Privacy Policy, which describes the personal data we collect and how we use it.

Log in

http://prosyn.org/wTibeyO/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.