Práva a vojenská nutnost

Znamenalo 11. září konec období expanze myslenky lidských práv a počátek jejich ústupu? Přední organizace zabývající se otázkou lidských práv - Amnesty International, Human Rights Watch, Mezinárodní komise právníků - mají obavu, že se tak opravdu děje, a připravují se čelit jakýmkoli pokusům o zabrání svých těžce vybojovaných pozic.

Mezinárodní hnutí za lidská práva získávalo podporu hned od dob svého vzniku v sedesátých letech. S rostoucím účinkem bojovalo proti politickému zabíjení, mučení a svévolnému věznění a mobilizovalo veřejné mínění proti zneužívání státní moci. Podařilo se mu získat účast a podporu mezinárodních sdělovacích prostředků a demokratických vlád. V letech po ukončení studené války nabralo hnutí novou energii. Globální politice začaly dominovat nové iniciativy za pokrok na poli mezinárodního práva a za ochranu lidských práv. Objevily se mezinárodní trestní soudy, vznikla nová univerzální soudní pravomoc, rodila se humanitární pomoc.

Avsak po útocích z 11. září se tato diskuse náhle přesunula jinam. Nyní se točí předevsím kolem toho, nakolik jsou v zájmu tzv. ,,boje proti terorismu`` ospravedlnitelná různá omezení určitých práv - počínaje právy imigrantů a právem na řádný proces a konče svobodou slova a soukromí. Mnoho významných osobností, zvlásť ve Spojených státech, začíná nahlas tvrdit, že nekonvenční válku, jíž je i kampaň proti Al-Kajdě, nelze vyhrát, budeme-li do posledního písmene lpět na zákonech o lidských právech či zákonech o ozbrojeném konfliktu.