Doma v�zálivu Guantánamo

ZÁLIV GUANTÁNAMO – Píši z�detenčního střediska Spojených států v�zálivu Guantánamo, kde jsem bez obvinění zadržován už téměř sedm let.

Mou zdejší internaci zapříčinilo, že jsem byl ve špatný okamžik na špatném místě. Před více než dvěma lety mi bylo sděleno, že jsem uvolněn k�propuštění. Ta zpráva by mě bývala potěšila, kdybych nepocházel z�Uzbekistánu, země s�jednou z�nejhorších lidskoprávních vizitek na světě. Odjet domů pro mě není bezpečné.

Moje cesta na Guantánamo začala v�prosinci 1998, když jsem si odbyl povinnou vojenskou službu v�uzbecké armádě. Uzbekistán, bývalá sovětská republika, je chudá země, kde není mnoho pracovních příležitostí. Po několika měsících shánění práce jsem se přidal k�bratrovu podnikání. Živili jsme se nákupem a prodejem jablek, medu a dalšího zboží v sousedním Tádžikistánu. Žil jsem ve společenství Uzbeků a tam jsem poznal svou ženu, Fátimu, rovněž Uzbečku. Narodilo se nám dítě a z�Uzbekistánu se k�nám přestěhovala má matka.

We hope you're enjoying Project Syndicate.

To continue reading, subscribe now.

Subscribe

Get unlimited access to PS premium content, including in-depth commentaries, book reviews, exclusive interviews, On Point, the Big Picture, the PS Archive, and our annual year-ahead magazine.

http://prosyn.org/VFG2wuu/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.