0

Antiamerikanismus a identita Evropy

Otázka, jakým způsobem by se mezinárodní společenství mělo vypořádat s nemilosrdným iráckým diktátorem Saddámem Husajnem, je po právu hlavním tématem roku. Jistým způsobem již byla zodpovězena: Organizace spojených národů tuto otázku řeší a bude řešit a Spojené státy americké sehrávají a budou dále hrát vedoucí úlohu. Zkrocení Iráku pomocí vojenského zásahu se v této chvíli zdá nejpravděpodobnější. Během cesty, jež vede k tomuto rozhodnutí, se však do popředí dostalo několik dlouhodobě doutnajících problémů.

Jeden z nich se pochopitelně týká onoho údajného ,,střetu civilizací": jak odlišit zcela konkrétní a omezený konflikt mezi OSN a Irákem od potřeby udržovat dialog mezi světovými náboženstvími? Další otázka se může zprvu zdát od věci, ale z globálního pohledu má stejný význam jako ta první: co si máme myslet o odlišnostech mezi Evropou a Amerikou, jež se v diskusi o Iráku projevily s takovou silou? Je i toto svého způsobu ,,střet civilizací"?

Rozdíly, které nyní mezi Amerikou a Evropou existují, jsou bezesporu hluboké a netýkají se jen dočasného ochlazení německo-amerických vztahů či polovážné výměny invektiv o ,,americké střílečce" a ,,staré Evropě". Dokonce i intelektuálové se zaplétají do emocionálních podtextů.

Když britský historik Timothy Garton Ash v New York Review of Books popsal rozdíl mezi USA a Evropou parafrází názvu slavné knihy - ,,Američané jsou z Marsu, Evropané z Venuše" -, někteří američtí čtenáři se proti sexuálnímu zpodobení zženštilé Evropy a machistické Ameriky ohradili. Garton Ash je přitom jedním z nejproameričtějších Evropanů, jehož názory na spojenou Evropu jsou mnohem blíž názorům jeho přátel v ,,nové", postkomunistické Evropě než názorům Francie či Německa.