NEW YORK – Výstřední bengálský intelektuál Nirad C. Čaudharí kdysi vysvětlil konec britského impéria v Indii jako případ „poseroutkovství“ neboli ztráty kuráže. Britové přestali věřit vlastnímu impériu. Jednoduše ztratili vůli svádět „surové války za mír,“ jak to ve slavném výroku vyjádřil Rudyard Kipling.
Kiplingova báseň „Břemeno bílého muže“, která nabádala bílou rasu, aby šířila své hodnoty mezi „nově zachycené vzdorné národy, způli ďábelské a způli dětinské“, ovšem vůbec nepojednávala o britském impériu, nýbrž o Spojených státech. S podtitulem „Spojené státy a filipínské ostrovy“ totiž vyšla v roce 1899 – v době, kdy USA sváděly vlastní „surovou válku za mír“
Na Čaudharího slovech něco je. Bez vůle použít v nezbytném případě sílu lze impérium jen těžko udržet. Velká část politické rétoriky a řada nově vydaných knih nás přitom vedou k přesvědčení, že se USA v současné době nacházejí ve fázi nebezpečného poseroutkovství.
NEW YORK – Výstřední bengálský intelektuál Nirad C. Čaudharí kdysi vysvětlil konec britského impéria v Indii jako případ „poseroutkovství“ neboli ztráty kuráže. Britové přestali věřit vlastnímu impériu. Jednoduše ztratili vůli svádět „surové války za mír,“ jak to ve slavném výroku vyjádřil Rudyard Kipling.
Kiplingova báseň „Břemeno bílého muže“, která nabádala bílou rasu, aby šířila své hodnoty mezi „nově zachycené vzdorné národy, způli ďábelské a způli dětinské“, ovšem vůbec nepojednávala o britském impériu, nýbrž o Spojených státech. S podtitulem „Spojené státy a filipínské ostrovy“ totiž vyšla v roce 1899 – v době, kdy USA sváděly vlastní „surovou válku za mír“
Na Čaudharího slovech něco je. Bez vůle použít v nezbytném případě sílu lze impérium jen těžko udržet. Velká část politické rétoriky a řada nově vydaných knih nás přitom vedou k přesvědčení, že se USA v současné době nacházejí ve fázi nebezpečného poseroutkovství.