0

Americká zahraniční politika po kongresových volbách

NEW YORK – Jen málo Američanů se v nedávných kongresových volbách rozhodovalo při hlasování na základě zahraniční politiky své země. Lidem z celého světa se to sice vzhledem ke globálnímu vlivu Spojených států těžko chápe, ale je to nepopiratelný fakt.

Většinu Američanů koneckonců znepokojuje loudavý růst americké ekonomiky a přetrvávající vysoká nezaměstnanost. Problémy světa se zdají značně odtržené od jejich každodenních životů. Studená válka skončila před generací a od teroristických útoků z 11. září 2001 už uplynulo téměř deset let. Většina Američanů nepociťuje oběti spojené s rozsáhlou vojenskou přítomností a probíhajícími konflikty v Afghánistánu a Iráku.

Skutečnost, že zahraniční politika neměla na listopadové volby hmatatelný dopad, však ještě neznamená, že jejich výsledek nebude mít dopad na americkou zahraniční politiku. Dopad mít bude, ale ten bude v různých směrech rozporuplný, ba dokonce i překvapivý.

Jedním ze vztahů, které budou republikánskými zisky dozajista ovlivněny, je vztah mezi USA a Ruskem. Rychlé či snadné schválení nové smlouvy START o kontrole zbraní americkým Senátem je vysoce nepravděpodobné vzhledem k vyjádřeným obavám o ověřování a ochranu amerických programů raketové obrany; místo toho můžeme očekávat otálení a možná i snahu pozměnit to, na čem se již vlády obou zemí dohodly. Kongres také může jevit menší ochotu k odstraňování překážek v přijetí Ruska do Světové obchodní organizace vzhledem k chování jeho nejvyšších představitelů, které je všeobecně posuzováno jako antidemokratické.