3

Obamův íránský rok

PRINCETON – Se začátkem druhého funkčního období bude americký prezident Barack Obama nucen věnovat značnou pozornost snaze dát do pořádku domácí finance USA. Vážné obavy ale vyvolávají i zahraničněpolitické obtíže a navzdory probíhajícímu konfliktu v Sýrii a možnému rozšíření války napříč africkým regionem Sahel je ve Washingtonu konsenzus takový, že rok 2013 bude „rokem rozhodnutí“ ohledně Íránu.

Svou první exekutivu Obama začal nabídkou jednání s islámskou republikou. Do paměti se zapsal výrok z inauguračního projevu, který pronesl roku 2009: „Podáme vám ruku, jste-li ochotni rozevřít svou pěst.“ Ve druhém inauguračním projevu svůj závazek zopakoval, ač mnohem skrytěji. „Projevíme odvahu usilovat o řešení našich sporů s jinými státy mírovými prostředky – ne proto, že na nebezpečí, jež nám hrozí, hledíme s naivitou, ale proto, že vyjednávání dokážou trvaleji setřít podezřívavost a strach.“

Jak nedávno uvedl americký akademik a aktivista Hussein Ibish, Obama jmenoval kabinet sestavený tak, aby mu přinesl maximální prostor k dojednání dohody s Íránem. Konkrétně jmenování vojenských veteránů ministry zahraničí a obrany mu zajistí cenné domácí politické krytí pro dohodu, která by nevyhnutelně vyžadovala uvolnění sankcí proti Íránu a téměř určitě uznání jeho práva obohacovat uran na nízké úrovně koncentrace. To by íránským vládcům mělo ukázat nejen to, že USA myslí dohodu vážně, ale také to, že nabídka, kterou jim USA předloží, je pravděpodobně nejlepší, jakou mohou dostat.

Obamova vláda sestavila neobyčejnou koalici zemí, které zavedly hospodářské sankce, jež mají doložitelný účinek na cenu a dostupnost zboží v Íránu a na schopnost i mocných institucí, jako jsou například Revoluční gardy, obchodovat.