Amerika se z učitele stává žákem

Cambridge – Jak se odvíjí velkolepá finanční krize Spojených států, člověk si může jen přát, kéž by američtí tvůrci politik dokázali naslouchat radám z rozvojových zemí alespoň z poloviny tak dobře, jako je dokáží udílet. Američané si podle všeho neuvědomují, že kolaps jejich „horších než dobrých“ hypoték má až příliš mnoho společného s řadou dřívějších bankovních krizí v celém světě po roce 1945.

Špetka naděje je v tom, že ve světě kolem, zejména v zemích rozvíjejících se trhů, je řada mimořádně význačných činitelů, současných i bývalých, kteří už tuto inscenaci zhlédli. Kdyby jen architekti amerických koncepcí poslouchali, mohli by získat představu o způsobu řešení finančních krizí od expertů, kteří je na vlastní kůži zažili a ve zdraví jimi prošli.

Paralela mezi dnešní krizí v USA a dřívějšími finančními krizemi naneštěstí není pouhou nadsázkou. Kvalitativní paralely jsou zřejmé: banky využívající mimobilančních půjček k financování mimořádně rizikových spekulací, exotické nové finanční nástroje a přehnaná rozjařenost nad příslibem nových trhů.