0

Vlna otřesů z Japonska

NEW HAVEN – Zkáza – lidská i hmotná – v důsledku zemětřesení a cunami v Japonsku je nepředstavitelná. V přítomném okamžiku nelze s pražádnou mírou jistoty zjistit plný rozsah škod. Můžeme nicméně začít posuzovat potenciální účinky jejich přelévání do zbytku Asie a ostatních předních ekonomik po celém světě.

Úzký pohled na ekonomické dopady katastrofy říká, že na Japonsku významněji nezáleží. Jeho přírůstkový vliv na širší globální hospodářství totiž silně oslabilo už víc než 20 let neobvykle hlemýždího trendu růstu japonského výstupu. Katastrofa může vyústit v určité disproporční efekty v dodavatelském řetězci u aut a části sortimentu v oblasti informačních technologií, jako jsou flash disky, ale každá taková porucha bude mít sklon k přechodnosti.

Na povrchu se dvě největší světové ekonomiky nemají čeho obávat. Japonsko tvoří jen 5 % amerických vývozů a 8 % čínských. Při nejhorším možném výsledku, tedy úplném narušení japonského hospodářství, by přímé dopady na ekonomiky Spojených států a Číny byly malé – z jejich ročních temp růstu by neodkrojily víc než několik desetin procentního bodu.

Největší přímou exponovanost vůči Japonsku z takzvaných vyspělých ekonomik G10 má Austrálie – Japonsko je destinací pro 19 % jejího celkového exportu. Na opačném konci spektra je eurozóna, neboť na Japonsko připadají méně než 2 % jejích exportů.