2

Porážka mezinárodní daňové spolupráce

NEW YORK – Zájem na spolupráci v daňové oblasti má většina světových vlád – velmi rády by zvýšily výnosy z daní a potlačily všudypřítomné kličky, jejichž smyslem je vyhnout se daňové povinnosti, například ty, které byly loni odhaleny při skandálu takzvaných Lucemburských úniků. Přesto na Třetí mezinárodní konferenci o financování rozvoje, která proběhla minulý měsíc v Addis Abebě, hybná síla směřující k posílení mezinárodní daňové spolupráce náhle ustrnula.

Vyspělé země na konferenci zablokovaly návrh na zřízení mezivládního daňového orgánu v rámci Organizace spojených národů, který by nahradil současnou expertní komisi OSN. Trvají na tom, že daňová spolupráce by měla probíhat výhradně pod vedením OECD, tělesa, které mají tyto země pod kontrolou.

Zbytek světa by měl doufat, že se tato událost neukáže jako ukončení, ale jen pozastavení pokroku v oblasti mezinárodní daňové spolupráce, která započala před 13 lety, na první Mezinárodní konferenci o financování rozvoje v mexickém Monterrey. Dva roky nato, v roce 2004, Ekonomická a sociální rada OSN (ECOSOC) povýšila svou „ad hoc skupinu“ daňových odborníků na regulérní komisi. Experti se tudíž pravidelně setkávali a mají širší mandát, který se neomezuje na pouhou novelizaci vzorové dohody o zamezení dvojího zdanění.

O čtyři roky později, na Druhé konferenci o financování rozvoje v katarském Dauhá, tvůrci politik připustili, že je nutné v daňové oblasti aktivněji působit, a požádali ECOSOC, aby zvážila posílení institucionálních uspořádání. Konečně během roku příprav na konferenci v Addis Abebě generální tajemník OSN podpořil potřebnost „mezivládní komise pro daňovou spolupráci, pod záštitou Organizace spojených národů“.