0

Chabý start STARTu

LOS ANGELES – Washington v těchto dnech svírá podivný pocit déjà vu, jak se vyostřuje debata nad ratifikací rusko-americké Nové smlouvy o snížení stavu strategických zbraní (Nové smlouvy START) v Senátu Spojených států. Propukly roztržky mezi Obamovou administrativou, budoucími soupeři o post prezidenta, senátory a odborníky na řízení počtu zbraní a obranu. Zajisté to nikterak nepramení ze stesku po studené válce, leč v argumentech, které se přetřásají, se ozývá mnoho ze způsobu uvažování oné éry.

Senát se musí rozhodnout, zda Nová smlouva START posiluje americkou bezpečnost. Ať už rozhodnutí – odložené snad až na konec podzimu, aby Obamova vláda měla dost času získat pro smlouvu podporu – dopadne jakkoli, americká a ruská vláda se v předvídatelné budoucnosti bohužel budou nadále navzájem sledovat v jaderném hledáčku.

Nová smlouva START staví na snižování stavu strategických jaderných zbraní, jehož historie sahá až do 70. let. Jeho půvab vystihl ve své nedávné výpovědi bývalý americký ministr zahraničí Henry Kissinger: „Téma řízení stavu jaderných zbraní vzešlo ze zdánlivě paradoxní snahy těch, kdo vyrobili nejrozsáhlejší a nejničivější arzenály, předejít pomocí vyjednávání nejzazším důsledkům svých vlastních rozhodnutí.“

V průběhu let toto „předcházení nejzazším důsledkům“ prostřednictvím vyjednávání naráželo na hořké dědictví nečekaných útoků, jež za druhé světové války utrpěly jak USA, tak Rusko. Po válce obě země přijaly politiku „nenechat se nikdy znovu překvapit“, a tak investovaly biliony dolarů do řady protiatomově chráněných, mobilních a skrytých zbraní, které odstraší toho druhého. Plodem tohoto úsilí byly desetitisíce jaderných hlavic. Časem se měřítkem politického vztahu staly smlouvy o řízení počtu strategických zbraní.