0

Lekce globální občanské nauky

ISTANBUL – Skutečnost dramatické provázanosti světa je dobře známá. Byli jsme svědky toho, jak finanční manipulace ve Spojených státech dokážou určovat hospodářský růst ve všech koutech světa, jak čínské emise oxidu uhličitého ovlivňují ve svých důsledcích úrodu a živobytí ve Vietnamu, Bangladéši, na Maledivách i jinde, jak epidemie propuknuvší v Mexiku ohrožuje rytmus veřejného života v USA nebo jak sopečný popel z Islandu ochromuje cestování napříč Evropou.

Dobře také známe těžkosti neoddělitelně spjaté s vytvářením a zaváděním opatření řešících globální problémy skrze národní státy a při hledání východiska z těchto nesnází se opíráme o dva obecné modely. První z nich představuje široká škála nápaditých ad hoc aliancí a řešení. Když se například ukázalo, že běžné nástroje péče o celosvětové veřejné zdraví jsou nedostatečné, ustavili jsme Globální fond pro boj proti tuberkulóze, AIDS a malárii. Když se internet globalizoval, jeho správu jsme předali neziskové organizaci ICANN, která se zaštiťuje hlasy jednotlivých uživatelů internetu ve své správě – což je významný odklon od mezivládního multilateralismu.

USA, nejmocnější člen mezinárodní soustavy, mají sklon upřednostňovat ad hoc přístupy ke globální správě. Vzhledem k jejich obrovským zdrojům a spojenectvím dávají ad hoc řešení Spojeným státům možnost účinně prosazovat své zájmy bez spleti trvalejších pravidel, zvyků a struktur.

Evropané se raději systematičtěji opírají o právní řád a o to, co vešlo ve známost jako paradigma globálních veřejných statků. Zastánci tohoto přístupu poukazují v prvé řadě na existenci určitých zásadních celosvětových veřejných statků, přičemž nejsamozřejmějším příkladem je klima.