0

Německé konzervativní krédo

Jen málo konceptů je tak elastických jako ,,konzervatismus``. Na jednom konci spektra svých významů se konzervatismus (za posledních dvacet let) propracoval k tomu, že dnes bývá vnímán jako propagátor občanského života nenasytnosti a honby za prospěchem. Na druhém konci spektra hledal konzervatismus v mnoha evropských zemích možná až příliš útěchu v pravicovém extremismu. V dnešním Německu konzervatismus vznikal z neúspěchů Výmarské republiky, tedy ze zkušeností, které anglosaský konzervatismus nepoznal. Tato historická etapa tak vysvětluje konzervatismus, který praktikují Křesťansko-demokratická unie (CDU) a Křesťansko-sociální unie (CSU), jež se zaměřují na umírněnost i vyváženost, ochranu tradičních hodnot i inovace a na ovládnutí německého politického středu.

V Německu se budou tento podzim konat federální volby, a tak o povaze německého konzervatismu ještě mnohé uslyšíme. Při zvážení důrazu, jaký kandidát CDU/CSU na kancléře Edmund Stoiber klade na hospodářské úspěchy Bavorska, se někteří možná neubrání pocitu, že koalice se dostala pod nebezpečný vliv tržního konzervatismu praktikovaného v Americe, ,,kde je dnes už možné všechno``. Jiní pak třeba pocítí spíše důraz německých konzervativců na společenské hodnoty a prohlásí, že jsme stejně statičtí jako sociální demokraté. Pravda je nicméně mnohem složitější než tato jednoduchá srovnání, ale proto je i mnohem trvalejší.

Politika CDU/CSU se samozřejmě zakládá na myšlence svobody jednotlivce, ale my věříme v individualismus kalený západní kulturou a křesťanskou tradicí. Na nespoutaný individualismus máme skeptický názor, neboť jsme si vědomi lidských hříchů a ještě mnohem hlouběji si uvědomujeme historické chyby a úchylky německých dějin 20. století. Přes tento hluboce zakořeněný skepticismus o lidské povaze uznáváme lidský talent a dovednosti, jež jsou motorem pokroku a inovace, poněvadž věříme ve schopnost člověka napravovat chyby a omyly.

Tyto dva rysy, přestože se zdají neslučitelné a rozhodně se liší od hodnot vyznávaných americkými a britskými konzervativci, představují pevnou a zdravou základnu pro realistický pragmatismus a odklon od ideologické politiky - což je přesně taková politika, jakou teď Německo potřebuje. Němečtí konzervativci rozhodně nechtějí nutit lidi k tomu, aby žili určitým způsobem, nýbrž se zasazují o politiku, která zná meze - meze státu, trhu a jednotlivce.