Až se evropští lídři sejdou v Portugalsku, aby do nové, zeštíhlené Reformní smlouvy zapracovali poslední úpravy, bylo by zřejmě užitečné, kdyby všichni předstírali, že posledních 50 let evropské integrace vůbec neproběhlo. Představme si potom, co musí Evropa udělat, aby se vyrovnala s nejnaléhavějšími výzvami, zejména pokud by byla schopna tak učinit bez politických mantinelů 50 let smlouvání podmínek a vratkého budování institucí.
Krom toho nechme představivost udělat pořádný skok a předpokládejme, že ačkoliv tento scénář EU v „roce nula“ znamená, že bychom nemohli čerpat z půlstoletí vnitroevropské spolupráce, státy, které dnes tvoří EU, by nicméně toužily přijmout dalekosáhlé společné politiky.
Odložme pak svou nedůvěru a pokusme se představit si, co by Evropa měla a mohla dělat, aby se vypořádala s některými z nejdalekosáhlejších a nejvzpurnějších výzev, které rozhodnou o tom, zda příštích bude 50 let stejně konstruktivních jako oněch předešlých. Anebo vyjádříme-li to jinak, pohlédněme na své problémy ve světle stávajících mechanismů EU a jejich potenciálu vytvářet dalekosáhlé nové politiky a pak se sami sebe ptejme, proč EU nezhmotňuje svůj potenciál a nenaplňuje svůj příslib.
Až se evropští lídři sejdou v Portugalsku, aby do nové, zeštíhlené Reformní smlouvy zapracovali poslední úpravy, bylo by zřejmě užitečné, kdyby všichni předstírali, že posledních 50 let evropské integrace vůbec neproběhlo. Představme si potom, co musí Evropa udělat, aby se vyrovnala s nejnaléhavějšími výzvami, zejména pokud by byla schopna tak učinit bez politických mantinelů 50 let smlouvání podmínek a vratkého budování institucí.
Krom toho nechme představivost udělat pořádný skok a předpokládejme, že ačkoliv tento scénář EU v „roce nula“ znamená, že bychom nemohli čerpat z půlstoletí vnitroevropské spolupráce, státy, které dnes tvoří EU, by nicméně toužily přijmout dalekosáhlé společné politiky.
Odložme pak svou nedůvěru a pokusme se představit si, co by Evropa měla a mohla dělat, aby se vypořádala s některými z nejdalekosáhlejších a nejvzpurnějších výzev, které rozhodnou o tom, zda příštích bude 50 let stejně konstruktivních jako oněch předešlých. Anebo vyjádříme-li to jinak, pohlédněme na své problémy ve světle stávajících mechanismů EU a jejich potenciálu vytvářet dalekosáhlé nové politiky a pak se sami sebe ptejme, proč EU nezhmotňuje svůj potenciál a nenaplňuje svůj příslib.