0

Komunistická strana bez komunismu

PRINCETON – Skutečnost, že ruský prezident Vladimir Putin pomazal Alexandra Medvěděva jakožto svého nástupce v údajně demokratických březnových prezidentských volbách, ukazuje, že nejvyšší ruští představitelé se ani za mák nezměnili. Zdá se stále pravděpodobnější, že stejně jako za Leonida Brežněva budeme i nyní vídat ve zprávách po desítky let stejná jména.

Podle Gleba Pavlovského, čelního ideologa Putinova režimu, je současný ruský systém dokonalý ve všech ohledech kromě jediného: nezná své nepřátele. Dokonce to vypadá, jako by všichni v Kremlu četli nacistického právního teoretika Carla Schmitta, který učil, že pojmenování nepřítele je stěžejním úkolem politiky.

Ve Schmittově duchu označili Putinovi lidé za svého arcinepřítele liberální stranu Svaz pravicových sil. Její veřejná shromáždění rozháněli ozbrojení policisté, její předáci byli zatýkáni a biti a Putin prohlásil její stoupence za „kojoty“.

Překvapivé je, že toto agresivní chování není reakcí na žádné viditelné nebezpečí. Ceny ropy strmě rostou a Putinova obliba u veřejnosti také. Jím jmenovaní lidé kontrolují vše, co má nějaký význam, od Gazpromu až po Ústřední volební komisi. Od pacifikace Čečenska prostřednictvím násilí a dotací, uvěznění či emigrace několika finančně zdatných protivníků a mohutných „sociálních investic“ z posledních let, které pod Medvěděvovým osobním dohledem uplatily obyvatelstvo, nemůže žádná reálná síla vážně ohrozit Putinovy lidi. Přesto je jejich režim v krizi a oni to vědí.