0

Průlom v boji proti hladovění

NEW YORK – Dnešní celosvětová hladová krize je bezprecedentně vážná a vyžaduje bezodkladná opatření. V pasti chronického hladu vězí téměř miliarda lidí – asi o 100 milionů víc než přede dvěma lety. Vůdčí úlohy v zápase proti hladovění se ujímá Španělsko, neboť pozvalo světové lídry na konec ledna do Madridu, aby se posunuli od slov k činům. Pod vedením Španělska a za partnerské spolupráce generálního tajemníka OSN Pan Ki-muna několik dárcovských zemí navrhuje převedení finančních prostředků do společného fondu, aby nejchudší zemědělci světa dokázali vypěstovat dostatek potravin a z pasti hladovění se vymanit.

Přínosy dárcovské pomoci mohou být pozoruhodné. Venkovští rolníci v Africe, na Haiti a v dalších zbídačených regionech v současnosti sejí plodiny bez využití vysoce výnosných osiv a bez hnojiv. Výsledkem je sklizeň obilovin (například kukuřice), která je zhruba o třetinu nižší, než by bylo možné dosáhnout s lepšími zemědělskými vstupy. Afričtí zemědělci produkují zhruba jednu tunu obilovin na hektar, oproti více než čtyřem tunám na hektar v Číně, kde zemědělci intenzivně hnojí.

Afričtí zemědělci vědí, že potřebují hnojiva, jenže si je nemohou dovolit. S pomocí dárců by tu možnost měli. Tito farmáři pak nejenže uživí své rodiny, ale také si mohou začít vydělávat určitý tržní příjem a šetřit do budoucna. Když si za několik let vytvoří úspory, získají úvěrovou schopnost anebo dostatek hotovosti na nákup nezbytně nutných vstupů z vlastních prostředků.

V současnosti převládá všeobecný souhlas, že je třeba navýšit dárcovské financování drobných rolníků (těch, kdo hospodaří s půdou o rozloze do dvou hektarů, či chudých pastevců), což je obzvlášť naléhavé v Africe. Generální tajemník OSN vedl loni řídicí skupinu, která stanovila, že africké zemědělství potřebuje ročně kolem osmi miliard dolarů dárcovského financování – zhruba čtyřnásobek současného úhrnu – se zřetelným důrazem na kvalitnější osiva, hnojiva, zavlažovací soustavy a osvětová školení.