11. září a nové autoritářství

Pět let po útocích na Dvojčata v New Yorku a na Pentagon ve Washingtonu už „11. září“ není jen pouhé datum. Vstoupilo do dějepisu jako začátek něčeho nového, snad nové éry, každopádně však jako okamžik změny. Ani bombové útoky teroristů v Madridu, Londýně a v dalších místech nebudou zapomenuty, ale „11. září“ se stalo chytlavým obratem, téměř jako „srpen 1914“.

Avšak je to, co 11. září 2001 začalo, skutečně válka? Ne všichni jsou z tohoto amerického náhledu nadšení. Během vrcholné doby irského terorismu ve Velké Británii dělaly britské vlády jedna za druhou vše pro to, aby IRA nepřiznaly představu, že se vede válka. „Válka“ by znamenala přijetí teroristů jako legitimních nepřátel, v jistém smyslu srovnatelných protějšků v krvavém zápase, pro nějž existují uznávaná pravidla účasti.

V případě teroru nejde ani o správný popis, ani o užitečně volená slova, neboť teroristické činy je správnější charakterizovat jako činy kriminální. Jejich prohlášením za válku – a pojmenováním nepřítele, obvykle al-Káidy a jejího vůdce Usámy bin Ládina – vláda Spojených států ospravedlnila vnitřní změny, jež by byly v každé svobodné zemi před útoky z 11. září nepřijatelné.

To continue reading, please log in or enter your email address.

Registration is quick and easy and requires only your email address. If you already have an account with us, please log in. Or subscribe now for unlimited access.

required

Log in

http://prosyn.org/rSBbNT1/cs;