sa2089.jpg

Velmistři a globální růst

CAMBRIDGE – Co bude příštím velkým tahounem globálního růstu v době, kdy světová ekonomika klopýtavě opouští uplynulé desetiletí a vstupuje v letošním roce do desetiletí nového? Vsaďme si na to, že v tomto „náctiletém“ desetiletí dosáhne umělá inteligence únikové rychlosti a začne mít ekonomický dopad srovnatelný se vzestupem Indie a Číny.

Připouštím, že můj pohled je silně ovlivněn událostmi ve světě šachu, kteroužto hru jsem kdysi na profesionální úrovni hrál a stále ji zpovzdálí sleduji. Počítačový šach je sice specifický, ale přesto nám dává nahlédnout do silikonové evoluce a je barometrem toho, jak by se na ni lidé mohli adaptovat.

Možná by nebyla od věci špetka historie. V letech 1996 a 1997 sehrál tehdejší šachový mistr světa Garri Kasparov dva zápasy proti počítači IBM s názvem „Deep Blue“. Kasparov v té době vévodil světovému šachu stejně, jako Tiger Woods – alespoň donedávna – vévodil golfu. V zápase v roce 1996 však Deep Blue světového šampiona ohromil, když mu v první partii uštědřil porážku. Kasparov se však rychle přizpůsobil a začal využívat slabiny v dlouhodobém strategickém plánování počítače, kde lidský úsudek a intuice slavily úspěch nad mechanickou výpočetní silou stroje.

https://prosyn.org/Jz7OqLGcs